Karel Gott | Liedjes | E 14

jaar: 1984

tijd: 4:36

muziek: Jiří Zmožek

tekst: Jiřina Fikejzová

orkest, koor: Ladislav Štaidl

studio: Mozarteum

Přišla, ptá se a zkoumá, co mou duší mává, jak čas jde dál
Čím prý sláva, úspěch, provozní šarm, čím se splácí
Chce to psát, jen pravdu znát a kdybych jiný se zdál, kdybych neobstál
Interview bude nanic a smysl prý ztrácí
Děvče, nemám co skrývat, proč chtít budit zdání a hrát vám šou
Vaše oči jako fialky jsou
Vyptávání
Zpívat dál, chci zpívat dál, o přízeň vratkou se bít, písně rozeznít
Když je nesvůj vnitřní hlas, krátký oddychový čas si vzít

Pro změnu sám zas jednou sám jedu známou silnicí E14
Cestou nečitelný sen a nikdo nechce autogram
Ujíždím fámám, pomluvám, vlastní soukromí tu mám – E 14
Za svou tajnou vidinou
Vlídnou, slunnou krajinou se dám

Jak ve výkladní skříni svou chráněnou zónu prý chtěl bych mít
Zvláštní úděl je prý žít v spleti tónů
Rub a líc – jak líp to říct?
Šťastný, že plný je sál, proč bych se nepřiznal?
Je to krásné prokletí zpívat vám čtvrt století a dál

Pro změnu sám zas jednou sám jedu známou silnicí E14
Cestou nečitelný sen a nikdo nechce autogram
Ujíždím fámám, pomluvám, vlastní soukromí tu mám – E 14
Za svou tajnou vidinou
Vlídnou, slunnou krajinou se dám

Pro změnu sám zas jednou sám jedu známou silnicí E14
Chci si na samotu hrát a nemám nárok – já se znám
Možná, že vás to pobaví, ale mně ten zájem zvědavý už schází
Nejsem jiný, než se zdám, já svou nemoc z povolání mám