Karel Gott | Canzoni | Adresát neznámý - Měsíční řeka - Ptačí nářečí
anno: 1975
tempo: 6:46
studio: ČST
Zvonek samotu protíná, sbohem napjaté čekání
A vím, že teď jdu si pro odpověď od ní, ó jé, od ní.
Psaní padá mi do klína, vraťte adresát neznámý
A mám teď zpět kaňku i těch pár vět, od ní, ó jé, od ní.
Zachytím se v pádu kliky a dveře zavírám,
Ze tří slůvek jsou tři dýky a tak ti za ně díky.
Ticho samotu protíná, vše je tedy už za námi
A rád bych teď čekal na odpověď sto dní, ó jé, sto dní
K tvým břehům sklání měsíc tvář
A líbá něžně v tůni stín.
Hledí dolů klenbou stromů
Kam spát chodí hvězdy a kde vládne mír.
Znáš mnohá kouzla, řeko má
A vím, že i mou touhu znáš.
Chci žít, žít a mít stále rád, celou duši dát,
Dát život plný krás, já toužím mít rád.
A potom druhej den,
Tam co je ten kmen,
Stála sama jako v mrákotách,
A srdce jako zvon a příčinou byl on,
Že jí právě někam s jinou plách, ó
Člověk by se neubránil dojetí,
O čem hloupej kosák nemá ponětí,
A proto bejvám vždycky v sadě sám,
Ou já to znám, ou já to znám
Ou, ou, ou, ou, já to znám
Ou, ou, ou, ou, ou, já to znám