Karel Gott | Písně | Tichý pavilon
Original: Sieh dort den kleinen Pavilon
rok: 1983
čas: 5:03
hudba: Franz Lehár
text: Jiří Aplt
duet: Pavla Břínková
orchestr, sbor: Pražský studiový orchestr - Milivoj Uzelac
studio: ČRO studio A
ON
Tak, jako růže bílá do krásy rozkvétá
Tak moje láska vzkvétá a jen po tvé se ptá
Tak lehce, jak jen vánek do léta může vát
Tak náhle bez všech známek mě láska začla hřát
A teď, když s touhou zpívám, tak lásky mám se vzdát?
A růži, k níž se dívám, už zítra svůj sen dát?
Sta úsměvů a písní už zítra má doznít
Mně dech se náhle tísní, když sám tu mám zas být
Mně dech se náhle tísní, když sám tu mám zas být
ONA
Camille!
ON
Valencie!
ONA
To byl jen sen a všechno to se nám zdálo jen
ON
Chtěl bych tě políbit na rozloučenou
ONA
Bez tebe
ON
Nás láká tichý pavilon, neprozradí naše loučení
Tvé sladké písně něžný tón zmírní konec našich krásných dní
Vlídný, moudrý stín skryje nás pláštěm svým
Pojď, pohleď, jak ta okna zvou
Naposled ať v ruce své mám tvou
ONA
Já půjdu, jsem žena příliš slabá
ON
Pojď, pohleď, jak ta okna zvou
Naposled ať v ruce své mám tvou
OBA
Vlídný, moudrý stín skryje nás pláštěm svým
Pojď, pohleď, jak ta okna zvou
Naposled ať v ruce své mám tvou