Karel Gott | LP Melodie, které nestárnou
[Melodien, die nicht altwerden]
Lásku chval (Kdo má rád) (2:39)-
Víc (2:50)
-
Nevěřím náhodám (2:13)
-
Proč mám ty blázny rád (2:42)
-
Nikdy nejdeš sám (2:56)
-
Dlouho spát (2:30)
-
Žádám víc (2:56)
-
Sonnyboy (2:44)
-
Smích (2:32)
-
Nás dva hlídá láska (2:27)
-
Až začneme vrásky mít (3:23)
-
Lásko, jen houšť (2:23)
LP Supraphon (CS) 1131726
So nennt sich das gemeinsame Album der klassischen Popmelodien, die Karel Gott in den Jahren 1974-75 mit dem Swing-Orchester Karel Vlach aufgenommen hat. Es ist ein sehr gutes Album, der lebhafte Gesang von Karel Gott und die Professionalität des besten tschechischen Orchesters der legendären Swinglegende war eine gute Kombination. Auf der CD-Version wurde das Album um mehrere interessante Bonuslieder ergänzt. Wie eines von den wenigen älteren Alben erschien es noch heute in der Top 40 IFPI. In seiner Zeit wurde es jedoch zum Flop, die Zuhörer erwarteten damals neue Lieder, nicht irgendwelche Evergreens... Es war das am wenigsten erfolgreiche Album der 70-er Jahre.
2009-07-07 11:14 | Jaroslav
Jednou větou shrnuto: není to ani Karel Vlach, ani Karel Gott. Album Melodie, které nestárnou bylo zřejmě ne moc povedeným pokusem o kompromis mezi populárním zpěvákem a klasikem swingu Karlem Vlachem. Každý ze dvou hlavních aktérů musel slevit, a tak se na desce objevila velmi pochybná verze Presleyho hitu Can´t Help Falling In Love, česky Žádám víc, zrychlená tak, že její melodie nemohla nijak vyniknout. Vůbec celá deska byla prý ve své době propadákem. Pokud si ji chtěl Karel Gott nahrát jen tak pro radost a nestarat se o čísla o prodeji, tak ještě ano. Pokud to chtěl předložit publiku jako další normální řadovou desku, je to další pokus, který nevyšel. Spolehlivé výkony všech zúčastněných na úspěch nestačí. Album by možná obstálo u kritiků, ale ti desky neprodávají. Ani poslech ukázek na těchto stránkách mě nepřesvědčil, že tato deska je něco, co bych musel mít. Z doby, kdy byla tato deska novinkou, si nepamatuji jedinou píseň. Vlastně ano - Víc. Tu mám docela rád, ovšem v paměti mi zůstala singlová verze z následujícího roku. Jelikož znám obě, mohu srovnávat: pamatuji si rozhodně tu podařenější. Jak už jsem naznačil, deska musí kromě dobrých výkonů zaujmout i něčím navíc. Ono tajemné a těžko definovatelné „cosi“ této desce schází.