Karel Gott | DVD Zůstanu svůj - hity z 80. let
- A to mám rád (2:24)
- Odnauč se říkat ne (3:17)
- Nestarej se, kamaráde (1:35)
- Žít (3:56)
- Hrátky s láskou
- Oheň v sobě máš (4:06)
- Pláč (3:18)
- Zůstanu svůj (3:59)
- Mlčení ve dvou (4:21)
- All Shook Up (1:52)
- To musím zvládnout sám (3:20)
- Neznámý pár (4:21)
- Oh, Marie (3:56)
- Zůstaň stát (3:20)
- Párkrát mlčet (3:45)
- Já žil, jak jsem žil (2:48)
- Portrét neznámé (3:44)
- Pábitelé (3:01)
- Z dávných dnů (2:05)
- Čau lásko (3:32)
- Mattinata (2:00)
- Bílá (4:23)
- Kantiléna (4:15)
- Zvonky štěstí (2:30)
- Lásko má
- Posel dobrých zpráv (3:58)
- Žárlivý (2:40)
- Holka v domě (4:00)
- Když milenky pláčou (2:49)
- Půlnoc v motelu Stop (3:47)
- Beatles (3:22)
- Chyť své dny (3:55)
- Muzika (2:58)
- Krev toulavá (2:41)
- Ráno jedu dál (1:17)
- Be My Love (5:07)
DVD Supraphon (CZ) SU 7092-9
Třetí část série mapující v obraze 80. léta přináší videoalbum Zůstanu svůj, s příznačným názvem. Přichází nová doba, jednoduché a líbivé melodie 70. let střídají diskotékové vlny, na střední proud začínají doléhat jiné a nové žánry, populární scéna klade na posluchače vyšší nároky (resp. posluchači na ní). Karlu Gottovi roste postupně silná konkurence mladých zpěváků, ale on zůstává věrný Kantiléně, jako v oné písni a Zůstává svůj. A čas ukázal, že to byla dobrá volba. Nad výběrem písní můžeme polemizovat, v této dékadě natočil zpěvák poměrně dost videosnímků a určitě bylo z čeho vybírat. Možná si ještě vzpomeneme např. na hezký videoklip k písni Bílá, natočený na zimním stadionu (místo něj na disku bohužel najdeme jen verzi z koncertu). I když DVD působí možná trochu bez koncepce a daly by se vybrat lepší snímky, tak celkově příjemně. Tady si můžeme jen opět postesknout, že každé dekádě nebyly věnovány alespoň dva disky, ale co naděláme. V každém případě je to opět vzpomínka, zvl. pro nás, kteří jsme prožili v této době svá léta dospívání. Až zpětně si člověk vybavuje jak mnoho se doba změnila, zrychlila se, odosobnila a zhrubla - i na hudební scéně. Často dokonce slýchávám, že to byla doba, ve které jsme sice měli daleko méně možností a výběru, ale přesto byla v mnoha směrech lepší. Mnozí ji dokonce považují za vrcholnou éru pop music, i když to je samozřejmě věc názoru a toho, k jaké věkové kategorii patříte. Nostalgickým pocitům se člověk zkrátka neubrání. Na druhou stranu mnoho písní z této doby je skutečně nadčasových, že máme pocit, jako kdyby byly nahrány právě včera a že se vlastně tolik nezměnilo...