Karel Gott | CD LP MC Písmo lásky

[Die Liebesschrift]

  1. Albumaufnahme  Text  Hříšné bolero (3:38)
  2. Albumaufnahme  Text  Faust (3:58)
  3. Albumaufnahme  Text  Písmo lásky (3:43)
  4. Albumaufnahme  Text  Mikrofón (3:35)
  5. Albumaufnahme  Text  Buď mi sestrou, buď mi bráchou (4:35)
  6. Albumaufnahme  Text  Promoklý donchuán (3:22)
  7. Albumaufnahme  Text  Pravda hlásí svůj návrat (3:50)
  8. Albumaufnahme  Text  Jezebel (3:33)
  9. Albumaufnahme  Text  Jen láska tvá (3:13)
  10. Albumaufnahme  Text  Rána hlavou do zdi (4:17)
  11. Albumaufnahme  Text  Svátek lásky (4:19)
  12. Albumaufnahme  Text  Moji přátelé (4:15)
Karel Gott | Písmo lásky

CD LP MC Supraphon (CS) 110833

Vor Weihnachten 1990, also noch in der postrevolutionären Atmosphäre, die vom Album zu spüren ist, erschien ein weiteres neues album, und das mit einem viel modernerem Klang und mit dem neuen Orchester KGB (Karel Gott Band). Als ob die Müdigkeit, die Karel Gott am Ende der 80-er Jahre spürte, verschwann, er hat sich den neuen Kritikern, die in der Zeit herausströmten, gestellt.. Die Lieder dieses Albums waren auch auf der Tournee, die eigentlich als Abschlusstournee gedacht war, sehr erfolgreich. Das Album brachte nicht wenige Hits wie Hříšné bolero, das aktuelle Lied Pravda hlásí svůj návrat oder Buď mi sestrou, buď mu bráchou, das tolle Lied Jen láska tvá a další. Vielleicht mit Ausnahme des abschliessen Duetten, ist es wieder ein sehr gutes und ausgeglichenes Album.

2009-01-28 09:02 | Pavel

První deskou devadesátých let byla LP Písmo lásky, kterou Karel Gott se svým týmem připravoval již v roce 1989. Stěžejním hitem desky Písmo lásky byla píseň Hříšné bolero, s níž Gott slavil již rok předtím úspěch v německých hitparádách (pod názvem Nie mehr bolero). Tato skladba Petera de Wijn s užitím bolerovského motivu od Maurice Ravela se stala hitem i u nás. Velmi úspěšným hitem byla také převzatá kantiléna Buď mi sestrou, buď mi bráchou (He Ain‘t Heavy, He‘s My Brother) od Bobbyho Scotta. Také tuto píseň zpíval Gott již v roce 1989 v Německu (Bis ans Ende aller Strassen). Autorem českého textu byl Zdeněk Borovec a ojediněle v Gottově repertoáru se zde objevily jemné narážky na změnu společenské situace v Československu („za co stál ten absurdní svět pout a zdí“). Za zmínku také stojí, že Gott se v této písní předvedl ve výborné hlasové formě (ovšem adekvátně svému věku). Drobné textové odkazy na novou situaci u nás upomíná také text Karla Šípa v převzaté italské písni Pravda hlásí svůj návrat („náhle zazpíval drozd, že prej mlčel už dost, ale myslel si svý“). Výraznými hybnými příspěvky obohatili Gottův diskotékový repertoár osvědčení autoři Jindřich Parma a Pavel Cmíral – jejich písně Faust a Promoklý donchuán se staly v rámci tehdejších možností hity (v druhé z uvedených písní je zajímavý a z dnešního hlediska kuriózní textařský střípek „chodím tam a zpátky ulicí Obránců míru, ti, kdo brání mír, mi nebrání být ve svých létech k zasmání“). Jako na řadě předchozích desek ani zde nechybí píseň, v níž se zpěvák vyrovnával se svým těžkém údělem věčně se někam pachtícího zpěváka – na desce Písmo lásky je to Mikrofón od Jiřího Pertla, který se již na předchozí Lodi snů uvedl s úspěšnou písní Nalít jsem tvarům tvých blůz. Hitového rozměru dosáhly v rámci této desky také dvě rytmické skladby Karla Gotta a Pavla Větrovce Jen láska tvá a Rána hlavou do zdi. Jejich třetí společný příspěvek Svátek lásky se ovšem jeví jako poměrně nevýrazná záležitost a nepomohl mu ani hlas Pavly Forstové, tehdejší členky Gottova doprovodného sboru. Ojedinělým skladatelským pokusem se na desce uplatnil tehdejší supraphonský hudební režisér Roman Cejnar. Jeho píseň Moji přátelé však nijak v dobovém průměru nevyniká. Sázkou na jistotu byl návrat k někdejšímu hitu ze 60. let Jezebel. Moderní zvukový kabát této písni prospěl a Karel Gott v interpretaci této písně exceloval zvláště při koncertních vystoupeních. Na závěr je ještě nutno připomenout píseň, po níž byla celá deska pojmenována – Písmo lásky. Ta vznikla opět ve spolupráci Karla Gotta a Pavla Větrovce. Nijak výrazná hudební záležitost to není a k povýšení nad průměr nepomohl ani nezvyklý text s biblickou tematikou.

2009-07-07 11:30 | Jaroslav

Poté, co Ladislav Štaidl ukončil svou hudební dráhu, ujal se šéfování Gottova orchestru Pavel Větrovec. Nová společenská situace byla samozřejmě změnou ještě významnější. Karel Gott navíc musí čelit náhlé palbě některých kritiků, kteří se rozhodli nenechat na něm nit suchou. Rozhodl se obstát i za těchto podmínek a předkládá sympatické album Písmo lásky. Karel Gott opět zařadil několik převzatých písní. Největší hit desky pochází z Gottovy polydorské diskografie. Je jím nahrávky Hříšné Bolero, do níž byl umně zapracován Ravelův motiv. Převzaté skladby byly opatřeny aktuálními texty. Nové poměry metaforicky popisuje Pravda hlásí svůj návrat. Milý je slib „někdo zůstane svůj“ - odkaz na vlastní píseň není v Gottově diskografii obvyklý. Píseň Buď mi sestrou, buď mi bráchou, pocházející z repertoáru skupiny Hollies, vypovídá i nových nadějích. Dvěma rytmickými věcmi přispěl opět Jindřich Parma. První z nich je Faust, jež nepostrádá vtip a nadhled, druhou pak Promoklý donchuán, jejíž text opatřil Michal Horáček krásným obratem s ulicí Obránců míru. V první polovině desky působí velmi nevýrazně píseň Mikrofon. Melodie postrádá nápad a zamýšleně hravý rytmus působí spíš bezradně. Diskutabilní je také zařazení nové verze písně Jezabel. Ani touto verzí Karel Gott nepřekonává Matuškovu nahrávku. Zpěvák našel skladatelského partnera v Pavlu Větrovcovi a jejich příspěvky jsou povětšinou příjemné. Rána hlavou do zdi i Jen láska tvá jsou vydařené pokusy o rytmické písně, obě nepostrádají jistou změnu nálad, přičemž si udrží své tempo. Jejich volnější skladba Písmo lásky dala název celému albu a má také nezvklý text na biblické téma, ale hudebně je už slabší. Svátek lásky už je spíše nepodařený, bohužel zapadá do celkově slabého závěru desky, který trochu kazí dojem.