Karel Gott | LP MC Karel Gott '79

  1. Albumaufnahme  Text  Se mnou vítr rád si brouká (3:12)
  2. Albumaufnahme  Text  Kdo tě bílá břízo svléká (3:23)
  3. Albumaufnahme  Text  Stokrát chválím čas (3:25)
  4. Albumaufnahme  Text  Snů plný krám (3:52)
  5. Albumaufnahme  Text  Svět se točí dál (3:26)
  6. Albumaufnahme  Text  Krásný tón houslí tvých (4:06)
  7. Albumaufnahme  Text  Byl by hřích se potmě bát (4:11)
  8. Albumaufnahme  Text  Máš mě v patách (2:40)
  9. Albumaufnahme  Text  Dál, dál se toulám (3:12)
  10. Albumaufnahme  Text  Kde stál ten dům (4:12)
  11. Albumaufnahme  Text  Ještě to daleko mám (3:00)
  12. Albumaufnahme  Text  O dvě vrátka dál (3:36)
Karel Gott | Karel Gott '79

LP MC Supraphon (CS) 1132268

comments_de/79kar.txt

Im Jahre 1978 nahm Karel Gott das letzte aus der Serie der neuen Alben mit dem einfachen Namen des Jahrgänges, um damit die erfolgreiche Dekade der 70-er Jahren abzuschliessen, wo auf seiner Seite nicht nur das Publikum, sondern auch die Kritik (die damalige, nicht spätere) standen. Insgesamt wirkt das Album mit einem Gefühl von Reife, Bescheidenheit und weniger Ausladung, als es in den 70-en Jahren üblich war. Wir finden hier wieder mehrere Hits von einheimischen Autoren und auch Cover-Versionen, von eher romantisch gestimmten Liedern. Für alle z.B. Stokrát chválím čas, Snů plný krám, Dál dá se toulám oder Byl by hřích se potmě bát. Vielleicht bleibt nur das Titelsong hinter dem Original stehen. Das Album wurde mit Goldplatte für Kunstwerte ausgezeichnet.

2008-10-31 14:44 | Pavel

Sotva byla vydána Romantika, už se začalo pracovat na další desce Karel Gott 79, která vznikala během roku 1978. Tato deska nevynikla ani v  Gottově produkci ani v dobovém průměru, navíc bylo velmi těžké kvalitativně navázat na úspěch Romantiky (přesto za ni zpěvák dostal Zlatou desku Supraphonu). Samozřejmě, že Gott se zde opět představuje ve vrcholné hlasové formě, ale je fakt, že většina písní z této desky je dnes zapomenuta. Jediným skutečným hitem se stala převzatá píseň Stokrát chválím čas (Sometimes When We Touch), jíž kantilénové tóny zajistily úspěch po několik dalších sezón. Podobného ladění jsou i další pomalé písně Kdo tě bílá břízo svléká, O dvě vrátka dál (obě od K. Svobody) či Krásný tón houslí tvých (autor J. Svoboda), žádná z nich však nedisponuje příliš invenční melodií. Zajímavým příspěvkem byly skladatelské pokusy Karla Gotta Kde stál ten dům a Dál, dál se toulám (obě ve spolupráci s R. Roklem). Ve své době měla poměrně úspěch Štaidlova píseň Snů plný krám, která vznikla jako zakázka v rámci Mezinárodního roku dětí, ozvláštněná nevšedním textem Jiřího Aplta. Štaidl byl také autorem songu Svět se točí dál, kde uplatnil oblíbený postup rychlého refrénu po pomalém začátku. Nejvýraznějším příspěvkem Ladislava Štaidla na této desce je svižná píseň Ještě to daleko mám se zajímavými hudebními motivy. S převážně záporným ohlasem u kritiky se setkala píseň Máš mě v patách od K. Svobody, která zastupovala tehdy módní disko styl. Gott zde předvádí, že dokáže odzpívat celou píseň falzetem, což působí poněkud samoúčelně a navíc fádní text činí z této písně celkem zbytečný příspěvek. Další píseň Byl by hřích se potmě bát odhaluje jinou Gottovu slabinu, a to sice mluvený projev. Jeho recitativ (jak se ostatně projevilo dříve i později) není příliš zdařilý, navíc tato píseň byla v očích českých kritiků degradována už tím, že byla převzata ze zpěvákovy polydorské produkce a jejím autorem byl Gottův dvorní skladatel v Německu R. Siegel. Kromě kantilén měla z této desky ještě ve své době úspěch píseň Se mnou vítr rád si brouká, taktéž převzatá (One Way Wind).

2009-07-07 11:21 | Jaroslav

Karel Gott se představuje na prahu své čtyřicítky ve vrcholné hlasové formě - což ostatně platí nejen pro album, které nese ve svém názvu konečné dvojčíslí roku 1979. Nahráváno bylo již rok předtím, po dokončení alba Romantika. Desku otvírá píseň Se mnou vítr rád si brouká - oproti originálu nizozemských The Cats trochu rychlejší, přesto (a nebo možná právě proto) hezká a zdařilá verze jejich hitu One Way Wind. Trochu méně štěstí měl Gott s výběrem písně závěrečné - O dvě vrátka dál zní na finále až příliš unaveně. Co se nachází mezi tím, je album s mnohem více hitovými ambicemi než jeho předchůdce. Z převzatých písní určitě do dnešních dnů přežila nahrávka Stokrát chválím čas. Jejím původním interpretem je Kanaďan Dan Hill, v našich krajích byla možná známější verze robustního Řeka Demise Roussose. Zbytek jsou původní skladby, byť Byl by hřích se potmě bát je českou verzí původní Gottovy německy zpívané písně. Jinak se na desce představují tradičí autoři. Karel Svoboda napsal, kromě již zmíněné poslední písně alba, nádhernou kantilénu Kdo tě bílá břízo svléká a rytmickou skladbu Máš mě v patách, kterou Gott kromě pasáže „čekej, uteč“ zpívá celou falzetem. Ač je dávno zapomenutá, je dokladem zpěvákova hlasového mistrovství i v této podobě, která je pro celou píseň dost nezvyklá. Z formálního hlediska je zajímavá absence refrénu, melodie je ale jinak trochu méně nápaditá, než bychom čekali. Ladislav Štaidl napsal Svět se točí dál s trochu průhledným rukopisem, společně s Karlem Gottem pak pohádkově laděnou píseň Snů plný krám - docela milý příspěvek k Mezinárodnímu roku dítěte. Nečekaně zajímavá je však jeho skladba Ještě to daleko mám. Opět falzetový refrén, tentokrát střídaný klidnější slokou zpívanou plným hlasovým rejstříkem. Píseň však obsahuje ještě další hudební motiv. To vše spolu se závěrečnými hlasovými improvizacemi, kdy se Gottovy jednotlivé party pěkně prolínají, dělá z písně velmi přitažlivý kousek. Svoboda jménem Jiří, jinak často autor filmové hudby a bratr slavnějšího Karla, přispěl na album hudebně i textově ne moc nápaditou písní Krásný tón houslí tvých. O hodně zdařilejší byly písně, které napsal Karel Gott spolu s klavíristou Rudolfem Roklem. Lepší z nich je triolová Dál, dál se toulám. Ve své době velmi pěkné album, které se nedá hodnotit jinak velice kladně.