Karel Gott | Liedjes | Ptačí nářečí - C’est la vie - Bum, bum, bum

jaar: 2008

tijd: 0:00

tekst: Jiří Štaidl

orkest, koor: Charllie Blažek Band

studio: TV (Anděl Allianz 2007)

Ten, kdo zná a umí ptačí nářečí,
Tak tomu klidně každej sadař dosvědčí,
Jak je krásný chodit v sadě sám,
Ó, já to znám.

A poslouchal jsem jednou kosa v neděli,
Jak se k sobě měli, když tu seděli,
On a ona a jinak jeden pár,
Ó, v očích žár.

A potom druhej den,
Prej tam co je ten kmen,
Stála sama jako v mrákotách,
Srdce jako zvon a příčinou byl on,
Že jí právě někam s jinou plách.

A člověk by se neubránil dojetí,
Vo čem hloupej kosák nemá ponětí,
Proto bejvám v sadě vždycky sám,
Ó já to znám
Ó já to znám
Ó já to znám

Až jednou na rohu oslovím děvče
A začnu o lásce pět.
A ona řekne mi:
Pěvče, kéž by vám bylo míň let...

Řeknu: c`est la vie, c`est la vie,
Tímto končívá, a to mě nebaví, nebaví,
Hrajte ještě dál, naposledy.
La-la-lá, la-la-la, la-la-la, la-la-la, la-la-la, la-la-lá

C`est la vie, c`est la vie,
Tímto končívá, a to mě nebaví, nebaví,
Hrajte ještě dál, naposledy,
La-la-lá, la-la-la, la-la-lá, la-la-la, la-la-la, la-la-lá
Dám dělovou ránu, bum, bum, bum, bum,
A rozbiju bránu, můj bude váš dům.
V něm budu tě hýčkat, hej, hej, hej, hej,
A svážu ti strýčka a vím, že by na mě byl zlej, ó, byl by zlej.

Já dělo už táhnu, bum, bum, bum, bum,
A pojednom prahnu, můj bude váš dům.
Strýc bude tím sklíčen, hej, hej, hej, hej,
A tak vem jeho klíče a jen mi je potichu dej, potichu dej.

Neváhej! Začínám do děla náboje cpát.
Neváhej! Vždyť já mám ten váš dům docela rád, docela rád.
Dám dělovou ránu, bum, bum, bum, bum,
A rozbiju bránu, můj bude váš dům.
Strýc bude tím sklíčen, hej, hej, hej, hej,
A tak vem jeho klíče a jen mi je potichu dej, potichu dej.
A jen mi je potichu dej, potichu dej.