Karel Gott | Pjesme | C'est la vie

godina: 1984

vrijeme: 2:43

glazba: Jaromír Klempíř

text: Jiří Štaidl

orkestar, hor: Ladislav Štaidl

studio: Lucerna - Výroční koncert

druge verzije:

Až jednou na rohu oslovím děvče
a začnu o lásce pět
a ona řekne mi -
pěvče, kéž by vám bylo míň let...

Řeknu c'est la vie, c'est la vie,
tím to končívá a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.

Až jednou budu u konce mé písně,
až ticho ovládne sál,
ze tváří vyčtu vám výsměch,
až budu stát opodál.

Řeknu c'est la vie, c'est la vie,
tím to končívá a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.

Až jednou za noci nebo i za dne
srdce mé zpomalí klus,
až náhle opona spadne,
až hudba dohraje blues,

řeknu c'est la vie, c'est la vie,
tím to končívá a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.

C'est la vie, c'est la vie,
a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.

Story(1988) [ID 1062]

Story