Karel Gott | Písně | Už vítr to svál

rok: 2002

čas: 3:28

hudba: Karel Gott

text: Eduard Krečmar

orchestr, sbor: studiový orchestr

studio: Omega - Belgium

Můj pokoj se zdá tak prázdný jak já
Když neslyším z kouta tvůj smích,
komu hrát na lavír, když nenastal smír,
já už nejsem v plánech tvých.

Kde se líbáš a s kým, co já o tom vím,
já přece nejsem tvůj stín,
teď už po tobě mám jen na duši šrám,
i ten cítím čím dál míň.

Už vítr to svál jak ze stromků chmmýří,
tak život jde dál, s tím člověk se smíří,
už vítr to svál a obrátil stránky,
nač vrátit je zpět,
další chci číct a psát, číst a psát.

Proč se trápit a ptát,
kdo z nás měl víc rád
a kvůli komu nastal náš pád,
když prostě jsi pryč a dám jiné klíč,
od začátku se zas bude hrát.

Tak skončil náš sen,
teď tvůj obraz jen
do sbírky svých bývalých dám,
víš ty kolik je vás ?

A všechny smysl čas,
tolikrát jsem zůstal sám...

Už vítr to svál jak ze stromků chmmýří,
tak život jde dál, s tím člověk se smíří,
už vítr to svál a obrátil stránky,
nač vrátit je zpět,
další chci číct a psát, číst a psát.

Ač vím skončil náš sen,
už vím že tvůj obraz jen
do sbírky svých bývalých dám.
Víš ty kolik je vás ?

Pokaždé (Zlatá edice)(2002) [ID 1507]

Pokaždé

Pokaždé(2002) [ID 1591]

Pokaždé