obsah | navigace |
Domů » Písně »

Karel Gott | Písně | A to mám rád

…a to mám rád (1983) [ID 1032]
...a to mám rád
...a to mám rád (komplet 26) (2006) [ID 1676]
a to mám rád (CD 2)
Lady Carneval  - Best of (2001) [ID 1398]
Lady Carneval
Lady Carneval  - Best of (2001) [ID 1416]
Lady Carneval
Przeboje lat 80-tych (2001) [ID 1395]
Przeboje lat 80-tych
Originální nahrávky z 80. let (2000) [ID 1046]
Originální nahrávky z 80. let
Story (1988) [ID 1062]
Story
Zůstanu svůj - hity z 80. let (2008) [ID 1832]
Zůstanu svůj
Karel Gott 60 - Výroční edice (1999) [ID 1038]
Karel Gott 60
Originální nahrávky z 80. let (1995) [ID 1539]
Originální nahrávky z 80. let
70 Hitů - Když jsem já byl tenkrát kluk (2009) [ID 1864]
70 Hitů
Největší hity (2012) [ID 1919]
Největší hity
40 Slavíků (2016) [ID 2990]
40 Slavíků

rok: 1983

hudba: Karel Gott

text: Zdeněk Rytíř

orchestr, sbor: Ladislav Štaidl

studio: Mozarteum

jiné verze:

karel gott  mp3
karel gott  youtube mp3

 

Raději bych byl jen kytarou,
hrál a zpíval píseň prastarou,
na kterou prach usedá
na pár zbylých strun...
...a to mám rád - hrát rokenrol,
a to mám rád hrát rokenrol.

Raději bych byl jen kytarou
a tiše zpíval tmou, ou, tmou, ou.
Raději bych byl jen klávesou,
bez níž všechny písně smutné jsou.
A ke klavíru usedáš,
hladí mě tvá dlaň...
...a to mám rád - hrát rokenrol,
a to mám rád hrát rokenrol.

Raději bych byl jen klávesou
a tiše zpíval tmou, ou, tmou, ou.
Pouze krátkou chvíli mě to spoutává,
když z rádia zní to, co mám tak rád.
Zavírám oči a tak sním svůj sen,
že můžu se sám hudbou stát.

Raději bych byl jen kytarou,
hrával písně, které nestárnou,
když tvá ruka pohladí
mých pár zbylých strun...
...a to mám rád hrát rokenrol,
a to mám rád hrát rokenrol.
Raději bych byl jen kytarou
a tiše zpíval tmou, ou, tmou, ou,
tmou, ou, tmou, ou!

vytisknout | prohlášení o přístupnosti | kontakt | mapa webu | nahoru|
KAREL GOTT - Zlatý hlas z Prahy | neoficiální stránky | internetový fanclub
© 2006 - 2012 | editor: Luke | webmaster: Jan Vejmola .

„Proti blbosti i bohové bojují marně.“ Jan Werich