Karel Gott | LP MC Karel Gott dnes

S nástupem nového desetiletí bylo upuštěno od označování Gottových desek jen rokem vydání a LP deska pro rok 1980 se jmenovala Karel Gott dnes, což ovšem také nijak invenční nebylo a kromě toho to nezní příliš logicky. Označení desky slovem dnes svádí k domněnce, jakoby se zpěvák dlouho předtím na hudebních nosičích neprezentoval, což je samozřejmě velmi mylná představa. Karel Gott dnes je v dlouhodobém horizontu velmi dobrou deskou a obsahovala několik výrazných hitů, což je výsledkem šťastnějšího výběru převzatých melodií než v uplynulých letech a také skladatele Karla Svobody, který se jako zpěvákův dvorní autor předvedl ve své nejlepší formě. Z převzatých písní byla ve své době nejznámější Léto jak má být (Working My Way Back To You); s letní tematikou se tak Karel Gott vypořádal mnohem lépe než Helena Vondráčková, která ve stejné době nazpívala kolovrátkovou píseň Sun Of Jamaica pod názvem Léto je léto. Dalším zajímavým příspěvkem ze zahraničí byla francouzská La mer od Ch. Treneta, kterou Karel Gott nazpíval pod názvem Kdo ví, kde je ta pláž. Ve své době byla také velmi populární skladba Sonnyho Curtise Píšu pět (Walk Right Bock) s poměrně vtipným metaforickým textem. Jak již bylo řečeno, na úspěchu desky Karel Gott dnes má velký podíl Karel Svoboda, který na ni přispěl čtyřmi písněmi. Z nich byla velkým hitem píseň Beatles, zpěvákovo vyznání obdivu k dávno rozpadlé skupině. Symbolika této dravé rytmické písně byla navíc podtržena tím, že vznikla v roce, kdy byl zavražděn John Lennon. Další Svobodův příspěvek Kam se schoulíš je virtuózní ukázkou skladatelovy tvůrčí invence a tato klenutá kantiléna v Gottově podání učinila z této písně také poměrně velký hit. Neméně populární byla ve své době také píseň Otoč se mnou stránek pár, v níž falzetový dvojhlas v refrénu působil osvěžujícím dojmem. Poslední příspěvek od Karla Svobody Půlnoční láska je také zajímavý song, ale ve srovnání s jeho ostatními melodiemi působí poněkud nevýrazně. Ze skladeb Ladislava Štaidla měla největší ambice na hit píseň Daň z lásky své, poměrně zdařilý byl také snímek Já se smál. Další píseň Jak málo víš byla typickou kantilénou, zatímco Kavárna Sladký ráj je poněkud těžkopádná. Nepříliš výraznou a utahanou melodikou trpí také další Štaidlův příspěvek Dám ti svůj trůn. Posledním domácím dílem na desce Karel Gott dnes bylo Poupátko od Jana Zelenky. Také tahle svižná píseň se povedla a svého času se hodně hrála v rádiích.

Po velmi vydařených deskách Gott ´78, Romantika a Gott ´79 pro mne bylo elpíčko Dnes a následně i Country album lehkým zklamáním. Album Dnes mi nikdy k srdci nepřirostlo. Obsahuje tři velké hity - Beatles, Kam se schoulíš a Léto, jak má být, dále i zajímavou, původem francouzskou, Kdo ví, kde je ta pláž. Zmínit bych snad mohl i Daň z lásky své, ze které se hit mohl stát, byť nestal... V kontextu s dalšími Karlovými deskami bych s dovolením album Dnes řadil spíše k tomu slabšímu...

Po nepříliš invenčních názvech, kdy alba byla označována jen rokem vydání, přišla deska s názvem Karel Gott dnes. Což je podle mého názoru nápad ještě horší - tvůrci zjevně nedomysleli, jak bude takový název působit o mnoho let později (zajímavé je, že stejně nedůvtipně byla pojmenovaná i německy zpívaná deska z téže doby - Karel Gott heute). Pod názvem, nad kterým lze jen pokrčit rameny, se naštěstí skrývá album, které lze bez nadsázky označit za velmi dobré. Karel Svoboda se tentokrát vytáhl s pěti písněmi, přičemž se ze tří staly hity. Jen Půlnoční láska za ostatními trochu zaostává. Poklonu Beatles vysekli oba Karlové písní s účelnou citací Lennonovy Day Tripper. Nebývalým rozsahem se pyšní nádherná triolová kantiléna Kam se schoulíš. Jako píseň dost často hranou v rádiu, která mi často zpestřila ranní přípravu na cestu do školy, si pamatuji Otoč se mnou stránek pár. Trochu neurčitě vyznívá Léto jak má být, ale ostatní převzaté písně ji hravě překonávají. Nicméně jí nelze upřít fakt, že ve své době byla docela hitem. Trenetova La mer dostala název Kdo ví, kde je ta pláž, nejmilejším příspěvkem byla metaforická píseň nepostrádající nenásilný vtip Píšu pět, proslavená skoro o 20 let dříve bratry Everlyovými. Cenný je na ní i dvojhlas, který musel Gott nazpívat přes úplně celou píseň. Což se zase tak často neslyší. Za zmínku stojí i příspěvky Ladislava Štaidla. Opět na školní časy upomíná i jeho píseň Já se smál. Zajímavější je ale Daň z lásky své, které se dostalo cti desku otvírat. Že se z ní nestal hit je pouze tou podivnou náhodou, kterou dodnes neumí žádný hudební teoretik vysvětlit. Kavárna Sladký ráj svého autora rovněž nezapře. Na první poslech zaujala asi těžko, ale její refrén rozhodně není špatný. O mnohem lépe se povedla píseň Dám ti svůj trůn. Posun v tónině bývá často jen závěrečným přílepkem k jinak už hotové písni, tady je však nečekaně funkční. Všimnu si opět i několika dalších nahrávek vydaných jen na singlech. K těm nejlepším rozhodně nepatří Rikitiki lásko má, jejíž autorem je Karel Svoboda. Jakkoliv složil dobré věci pro album Karel Gott dnes, tato píseň zůstala mimo docela zaslouženě. Solidní byla píseň To jsou fámy, převzatá od Cliffa Richarda (původně We Don´t Talk Anymore). Velmi příjemně pak působil duet s Hanou Zagorovou nazvaný Dávné lásky. Byla to nejen první spolupráce těchto dvou zpěváků, ale i vůbec první píseň v Gottově diskografii, kterou napsal Vítězslav Hádl.

Vyborna deska, vzdy mi spravi naladu... Kdo ví, kde je ta pláž, Léto jak má být, Kam se schoulíš, Beatles jsou pisne, ktere mi snad nikdy nezevsedni. To o pisnich jinych ceskych zpevaku z 80. let rozhodne rici nemohu.