Karel Gott | CD Pokaždé

[Jedesmal]

  1. Albumaufnahme  Text  Pokaždé (3:43)
  2. Albumaufnahme  Text  Jestli Tě budu mít rád (3:52)
  3. Albumaufnahme  Text  Isabel (4:21)
  4. Albumaufnahme  Text  Jako James Bond (3:43)
  5. Albumaufnahme  Text  V zákoutí tvých promenád (4:12)
  6. Albumaufnahme  Text  Náhodou (3:20)
  7. Albumaufnahme  Text  Stíny dvou (3:06)
  8. Albumaufnahme  Text  Už vítr to svál (3:28)
  9. Albumaufnahme  Text  V zahradě snů (3:47)
  10. Albumaufnahme  Text  Tancuj Karolíno (3:42)
  11. Albumaufnahme  Text  Vím, jak dá se žít (3:33)
  12. Albumaufnahme  Text  Ve tvých zátokách (4:06)
Karel Gott | Pokaždé

CD GoJa / Universal (CZ) 161392

comments_de/02pok.txt

Im Frühling 2002 erschien nach einer längeren Pause ein weiteres neues Album im Zeichen eines neuen, modernen Klanges, das muntere Hits als Pokaždé, James Bond und Jestli te budu mít rád, Vím jak dá se žít oder Stíny dvou mit sich brachte. Das Album hat ein Standardniveau, jedoch ein sehr gutes Niveau und es enthält nicht nur modernes Rhytmus, sondern auch ein tieferes Erlebnis eines Menschen in Jahren. Es ist vielleicht keine "Bombe" aber es zahlt sich aus. Das Album wurde mit goldener und Platinaplatte für ausgezeichneten Verkauf ausgezeichnet und es wurde zu einem der erfolgreichsten Alben des Jahres 2002.

Wie haben Sie votiert für beste Lieder aus diesem Album?
Pokaždé

2009-07-07 11:33 | Jaroslav

Karel Gott se na nějaký čas spojil s týmem Heleny Vondráčkové. Výsledkem spolupráce bylo společné koncertování a společné živé album. A pak samozřejmě album Pokaždé, které vrátilo definitivně Karla Gotta tam, kde nepochybně je jeho místo. Po nevýrazných a místy i špatných albech z 90. let je tu náhle dobrá deska, zpívaná s nadhledem člověka jeho věku. Samozřejmě lze najít i pár slabších míst, druhá půlka alba je výrazně horší než první, ale celkový dojem to naštěstí nekazí. Velmi dobře se tu Gott předvedl i jako autor. Skladba Isabel asi není ničím převratná, ale na poslech je velmi příjemná. Autor i zpěvák v jedné osobě se předvede v méně zvyklých hlubších polohách. O to více pak překvapí píseň Už vítr to svál - je v trochu podobné náladě, ale refrén přináší velmi pěkný sekvencovaný hudební motiv. Největší autorské překvapení však přináší Gott v úvodu alba, hned po titulní písni - píseň Jestli tě budu mít rád je jedním slovem odvaz. Jedna z nejlepších věcí, které kdy napsal, zdařile míchá hudební motivy od dvoutónového v úvodu sloky po rozmáchlý refrén. Textař Eduard Krečmar písni rozhodně pomohl, navíc přišel s trochu odvážným obratem „nedám si prášky ani do hlavy brok“. Podání je tak samozřejmé, že nepozorný posluchač toto přejde a pozorný se pousměje. Na samý vrchol písni pomohlo též velmi zdařilé aranžmá. Velmi dobrou skladatelskou práci odvedl Lešek Wronka. Mimo jiné je autorem velmi pěkné úvodní a zároveň titulní písně, lyrické V zákoutí tvých promenád i rytmické Tancuj, Karolíno. Snad jen na závěr alba bych si představoval něco alespoň trochu majestátnějšího než Ve tvých zátokách (jejíž název trochu koresponduje s již zmíněnou V zákoutí tvých promenád, čímž se stává nutně trochu otřepaným). Ormové coby autoři nijak nepřesvědčili na albu ´95. Jejich jediný příspěvek na této desce, Jako James Bond, je zajímavější spíše nosným textem Ondřeje Hejmy. Jinak je to nepovedená a navíc zřetelná předělávka problematického hitu Toma Jonese Sexbomb. O mnoho lépe se předvedl Šimon Kalousek, i když Vím, jak dá se žít zní dost tuctově. O hodně lépe se povedl úsečný refrén písně Stíny dvou. Kontrastně k náladě celého alba pak působí nahrávka Náhodou - trochu zasněná, někoho ze sna naopak možná probudí, ale jinak velmi dobrá. Karel Gott konečně o sobě dal vědět, že ještě žije. Album oproti nic nového nepřineslo, ale to se snad ani nečekalo. Je dobře, že vzniklo.