Karel Gott | LP MC To vám byl dobrý rok

V roce 1985 nahrál Karel Gott desku To vám byl dobrý rok. A dobrý rok to opravdu byl. Karel Gott získal svého symbolického dvacátého Zlatého slavíka, Zlatou deskou byla oceněn komerční úspěch alba Muzika (prodalo se jí přes 200.000 kusů; žádná další Gottova deska již takový úspěch neměla), neméně úspěšný byl singl Zvonky štěstí s Darinkou Rolincovou, první místo získal v nové anketě televizní zábavy Televizní rolnička, za dvacetiletou spolupráci s vydavatelstvím Polydor získal ocenění Zlatá jehla, velmi úspěšná byla televizní show Karel, Hits und Carneval, která se vysílala v Německu, Rakousku a Švýcarsku, dále pak zpěvák podnikl tříměsíční turné po Německu, které zahrnovalo 55 koncertů, dále pak několik koncertů v Polsku, vystoupení v Moskvě či Cannes a v neposlední řadě je také nutno připomenout několikrát vyprodanou sportovní halu v Praze. V roce 1985 také Karel Gott získal titul národního umělce, jako jediný z oblasti populární hudby. Za tímto lakonickým sdělením se ovšem skrývá spousta diskusí, které se vedly již tehdy, mnohem více však po roce 1989. Vraťme se však k desce To vám byl dobrý rok. Byla nahrána v průběhu roku 1985, ale vyšla až v roce následujícím. Kritici s povděkem přijali Gottův nový, civilnější projev, ale neodpustili si poznámku, že se stále nemůže zbavit belcantových manýr. Navíc je nutno přiznat, že tu chyběly písně, které by zásadním způsobem obohatily sbírku Gottových hitů. Všechny písně z této desky jsou dnes zapomenuty a pokud se na ně nezapomnělo, uvádějí se spíš jako odstrašující příklad kolovrátkové jednoduchosti s až příliš hloupým textem, takže i na ně by bylo lépe zapomenout (tato přísná poznámka se týká písně Odnauč se říkat ne od L. Štaidla). Ve své době byla velmi populární úvodní píseň Je slavná (v původní německé verzi Madonna od Thomase Strassera), která jako jediná z desky oplývala skutečně tanečními rytmy. Z německé produkce byla převzata také další píseň Mám tu krásný výhled, která ovšem trpí nepříliš objevnou melodikou a celkem málo povedenými textařskými obraty („mám tu krásný výhled a každý mě tu zná, sousedé jsou dobří a co víc si můžu přát“). Německého původu byla také píseň Dnes mám perný den (autor hudby M. D. Klinik, původní název Was weisst du von mir), jejíž podání je ovšem trochu těžkopádné. Píseň je ozvláštněna alespoň invenčním klávesovým entrée. Z německých písní pak ještě trochu lépe vychází kantiléna Portrét neznámé (Einmal schweigt der Wind), která ovšem nedisponuje zářivým hlasovým projevem, jaký by se očekával. Mnohem sympatičtější než německý import jsou domácí skladby, i když ani tady se ne všechno povedlo. Již byla zmíněna píseň Odnauč se říkat ne, ze které se paradoxně stal hit. Drtivé kritice byla podrobena nová verze Vackovy písně Cikánka, která byla označena málem za svatokrádež. Příjemným zpestřením byla píseň O. Soukupa Nejsi obyčejná, která se sice vymyká jeho skladatelské práci, ale typově velmi odpovídala naturelu Karla Gotta. Méně se povedla další spolupráce K. Gotta a R. Rokla, jejichž píseň Přátelé nijak v dobovém průměru nevyniká. Mnohem více se povedla jejich další společná píseň Jediná, která dává zpěvákovi možnost uplatnit hlas v plné šíři. Za zdařilý je možno označit další samostatný autorský pokus Karla Gotta, jehož píseň Náladová náruč tvá oplývá celkem nevšedními hudebními nápady. Nejzdařilejší písní celého alba je asi Málem bych zapomněl, které je ukázkou skladatelské invence Ondřeje Soukupa. Zpěvák se zde představuje v několika hlasových polohách, v různých tempech a v nevšedním dvojhlasu. Textově tento song sleduje linii zpěvákova vyznání z únavy z práce. Desku uzavírá jediná převzatá píseň, podle níž bylo celé album pojmenováno – To vám byl dobrý rok (Da quando non ci sei od osvědčeného autora B. Bemba). Její poměrně náročná melodie byla na první poslech trochu těžkopádná a hit se z ní nestal.

Toto album mám rád, obsahuje zajímavé a některé velmi dobré písně, ve své době přineslo několik hitů, ale dnes neobsahuje jediné opravdové lákadlo typu Zůstanu svůj nebo Muzika jako jiné desky. Ale to nevadí... Vždy jsem měl slabost pro úvodní skladbu Je slavná, která měla i pěkný videoklip. Jediná je pro mne vrcholem desky a také vrcholem spolupráce Rudolfa Rokla a Karla Gotta ( velmi se povedla i jejich starší skladba Jsi krásná ). Odnauč se říkat ne mi vždy přišla jako trochu upjatý hit a poněkud přeceňovaný, na albu se najdou i lepší kousky jako např. Karlova Náladová náruč tvá. Cikánku zde najdeme v poněkud kuriózní verzi, připomínající hitovku Just A Gigolo.

Celkově se mi líbí toto album více než předešlá Muzika. Dala by se skoro označit za výbornou, nebýt několika málo momentů, které na albu být neměly. Tím ještě snesitelným je Mám tu krásný výhled. Píseň spíše vyprávěná než zpívaná, celkem vzato zbytečná, s textem spíše nudným a s melodií, u které vlastně žádnou melodickou linku najít ani nelze. Jako další si nechám věc, kterou osobně považuji za nejhorší nahrávku Karla Gotta v celé jeho kariéře. Je jí Cikánka, která uzavírá první stranu desky. Říct o ní, že je špatná, je opravdu málo. Vrchol nevkusu, selhání pudu sebezáchovy, to už jsou obraty, které skutečnost vystihují o něco málo lépe. Hloupější věc Karel Gott na desce nikdy nevydal. Tím bychom to měli odbyté a můžeme se věnovat těm lepším částem alba. Což jsou vlastně všechny ostatní. Gottovi se povedl otvírák v podobě písně Je slavná, převzaté z jeho polydorské produkce. Český text byl o hodně zdařilejší než původní, který se vyžívá v klišé typu „Madonna, du trägst ein Kleid aus Sonnenschein“ (což by česky vyznělo snad ještě hůře), a navíc je trochu neobratný, když v úvodu se dozvíme, že onu ženu viděl zpěvák „často“, což je v refrénu upřesněno na „tisíckrát“. V české verzi se hlavní postava písně proměnila ve zpěvačku, která moc zpívat neumí. Existuje i docela hezký videoklip, který se bohužel na DVD Zůstanu svůj nedostal. Pokud si ho správně pamatuju z tehdejšího televizního vysílání, tak ona tajemná neznámá v něm dostala konkrétní tvář. S Rudolfem Roklem napsal Karel Gott pro tuto desku dvě písně. Lepší z nich je Jediná - kantiléna s velmi zajímavým textem, který v refrénu používá pro písně nezvyklý volný verš. Melodie tak stále musí hledat nová témata, která do sebe pasují s neuvěřitelnou logikou. Několik hudebních nápadů spojil Karel Gott do povedené skladby Náladová náruč tvá. Ta je důkazem toho, že i Gott sám dokáže napsat zajímavou píseň. Odnauč se říkat ne je jediným příspěvkem Ladislava Štaidla. Cesty popularity jsou občas nevyzpytatelné, a tak se jí ve své době dostalo více pozornosti, než by si byla zasloužila. Její melodie se rozhodně nedá označit za objevnou. Dvakrát se jako skladatel zapsal na album i Ondřej Soukup, a nutno říci, že zdařile. Písni Nejsi obyčejná lze vytknout snad jen nešetrné aranžmá v úvodu slok - krátké klávesové sólo ničím neupoutá, ale nahrávka se nakonec příjemně rozběhne až k finálnímu dvojhlasu. Několik hudebních motivů se pak spojuje v písni Málem bych zapomněl. Jejich proplétání patří k nejlepším momentům desky. Album přináší ještě další písně pocházející z německých originálů. Portrét neznámé připomíná malování, Gottovu druhou uměleckou vášeň. Dnes mám perný den se opět věnuje tématu občasné únavy. Druhou stranu desky navíc otevřela nápaditým klávesovým intrem. Titulní To vám byl dobrý rok přináší sice nehitovou, ale rozhodně zajímavou melodiku. Podobně složitá kompozice není v Gottově repertoáru příliš obvyklá. Textař Zdeněk Rytíř dokázal na nepravidelné fráze napsat pěknou životní zpověď, Gottovi přímo na tělo. Neprávem zapomenutý kousek.