V roce 1985 nahrál Karel Gott desku To vám byl dobrý rok. A dobrý rok to opravdu byl. Karel Gott získal svého symbolického dvacátého Zlatého slavíka, Zlatou deskou byla oceněn komerční úspěch alba Muzika (prodalo se jí přes 200.000 kusů; žádná další Gottova deska již takový úspěch neměla), neméně úspěšný byl singl Zvonky štěstí s Darinkou Rolincovou, první místo získal v nové anketě televizní zábavy Televizní rolnička, za dvacetiletou spolupráci s vydavatelstvím Polydor získal ocenění Zlatá jehla, velmi úspěšná byla televizní show Karel, Hits und Carneval, která se vysílala v Německu, Rakousku a Švýcarsku, dále pak zpěvák podnikl tříměsíční turné po Německu, které zahrnovalo 55 koncertů, dále pak několik koncertů v Polsku, vystoupení v Moskvě či Cannes a v neposlední řadě je také nutno připomenout několikrát vyprodanou sportovní halu v Praze. V roce 1985 také Karel Gott získal titul národního umělce, jako jediný z oblasti populární hudby. Za tímto lakonickým sdělením se ovšem skrývá spousta diskusí, které se vedly již tehdy, mnohem více však po roce 1989. Vraťme se však k desce To vám byl dobrý rok. Byla nahrána v průběhu roku 1985, ale vyšla až v roce následujícím. Kritici s povděkem přijali Gottův nový, civilnější projev, ale neodpustili si poznámku, že se stále nemůže zbavit belcantových manýr. Navíc je nutno přiznat, že tu chyběly písně, které by zásadním způsobem obohatily sbírku Gottových hitů. Všechny písně z této desky jsou dnes zapomenuty a pokud se na ně nezapomnělo, uvádějí se spíš jako odstrašující příklad kolovrátkové jednoduchosti s až příliš hloupým textem, takže i na ně by bylo lépe zapomenout (tato přísná poznámka se týká písně Odnauč se říkat ne od L. Štaidla). Ve své době byla velmi populární úvodní píseň Je slavná (v původní německé verzi Madonna od Thomase Strassera), která jako jediná z desky oplývala skutečně tanečními rytmy. Z německé produkce byla převzata také další píseň Mám tu krásný výhled, která ovšem trpí nepříliš objevnou melodikou a celkem málo povedenými textařskými obraty („mám tu krásný výhled a každý mě tu zná, sousedé jsou dobří a co víc si můžu přát“). Německého původu byla také píseň Dnes mám perný den (autor hudby M. D. Klinik, původní název Was weisst du von mir), jejíž podání je ovšem trochu těžkopádné. Píseň je ozvláštněna alespoň invenčním klávesovým entrée. Z německých písní pak ještě trochu lépe vychází kantiléna Portrét neznámé (Einmal schweigt der Wind), která ovšem nedisponuje zářivým hlasovým projevem, jaký by se očekával. Mnohem sympatičtější než německý import jsou domácí skladby, i když ani tady se ne všechno povedlo. Již byla zmíněna píseň Odnauč se říkat ne, ze které se paradoxně stal hit. Drtivé kritice byla podrobena nová verze Vackovy písně Cikánka, která byla označena málem za svatokrádež. Příjemným zpestřením byla píseň O. Soukupa Nejsi obyčejná, která se sice vymyká jeho skladatelské práci, ale typově velmi odpovídala naturelu Karla Gotta. Méně se povedla další spolupráce K. Gotta a R. Rokla, jejichž píseň Přátelé nijak v dobovém průměru nevyniká. Mnohem více se povedla jejich další společná píseň Jediná, která dává zpěvákovi možnost uplatnit hlas v plné šíři. Za zdařilý je možno označit další samostatný autorský pokus Karla Gotta, jehož píseň Náladová náruč tvá oplývá celkem nevšedními hudebními nápady. Nejzdařilejší písní celého alba je asi Málem bych zapomněl, které je ukázkou skladatelské invence Ondřeje Soukupa. Zpěvák se zde představuje v několika hlasových polohách, v různých tempech a v nevšedním dvojhlasu. Textově tento song sleduje linii zpěvákova vyznání z únavy z práce. Desku uzavírá jediná převzatá píseň, podle níž bylo celé album pojmenováno – To vám byl dobrý rok (Da quando non ci sei od osvědčeného autora B. Bemba). Její poměrně náročná melodie byla na první poslech trochu těžkopádná a hit se z ní nestal.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Je slavná (3:24) 
