Karel Gott | LP MC Karel Gott '78

V průběhu roku 1977 byla připravena LP deska Karel Gott 78, která disponovala větším hitovým potenciálem než deska z předchozího roku. Desku otevírá píseň Správný tón (původně Eres tu španělského původu), která není úplně klasickým zástupcem středního proudu populární hudby a zajímavě se zde střídá sborový zpěv (nazpívaný kompletně samotným Gottem) v refrénech se sólovými party zpěváka v jednotlivých slokách. Nehledě k tomu, že slogan „správný tón má jen číše do dna prázdná“ nutí posluchače ke zvukové představivosti. Ne úplně typickým středním proudem je také převzatá Život jde dál, rychlá bluesová skladba od Stewieho Wondera. Gottův hlas zde zní trochu zastřeně, ale možná to byl účel. S nevšedním hlasovým pojetím se zpěvák vyrovnal také se starým americkým tradicionálem The House Of The Rising Sun (Dům U bílých bran). Z dalších převzatých písní byla jednoznačným hitem skladba Nádherný chór (Beautiful Choise od Neila Diamonda), ze které je cítit zpěvákova chuť ze zpěvu. Hitový potenciál v sobě měla také další převzatá Srdce jako kámen (Crossfire). Zřetelná chuť ze zpěvu je patrná i v písni Volný den (K. Svoboda). Je to zajímavá rychlá countryová skladba, ve Svobodobě tvorbě ne zcela obvyklá. V textu se Gott zpovídá ze svých pocitů z náročného života vytíženého zpěváka, i když jeho tvrzení o tom, že ve volné dny spí do půl deváté, vyvolává dojem, jako kdyby v pracovní dny naše pěvecká hvězda vstávala běžně v šest ráno, což v socialistické realitě mohlo znít mírně provokativně. Své někdejší jazzové aspirace si zpěvák připomněl dvěma písněmi již na předchozí desce (zmíněné písně Smůla smůlu má a Já jsem všech roztržitých král) a i na desce Karel Gott 78 se objevil podobný kousek – Srdcový král, na němž se zpěvák navíc skladatelsky podílel (spolu s P. Fořtem). Z kantilénových melodií vyniká Jdi za štěstím od K. Svobody. Této písni soudobá kritika vytkla poněkud operetní nádech, ale fakt, že s touto písní Karel Gott reprezentoval Československo na hudebním festivalu Yamaha v Japonsku, o něčem svědčí. Na tento festival pak navazovalo turné soutěžících zpěváků po Japonsku, jehož se Gott také zúčastnil. Příjemnou melodikou oplývá také další pomalý song od K. Svobody Prostři pro dva stůl. Oproti tomu další převzatý příspěvek na desce Úsměv tvůj byl tajným písmem (Broken Down In Tiny Pieces) nijak nevyniká z dobového průměru. Podobně překvapivá je nepříliš objevná melodie Duet milostný (duet s J. Gerlovou), kterou složil Jiří Schelinger a ani text jindy výborného veršotepce F. R. Čecha není příliš zajímavý. Píseň Ladislava Štaidla A průvod šel dál svým zasněným nástupem s nostalgickým textem a říznými rytmy v refrénu připomíná jeho podobný song Ne, ne, ne z desky Gott 74. U písně A průvod šel dál nejsou ovšem dechovkové tendence tak patrné a svým mistrovským hlasem ji zpěvák povýšil nad dobový průměr.

Pokud chtěl Karel Gott dohánět, co se minule nepovedlo, a zároveň zachovat vše dobré, vyšel mu záměr téměř dokonale. Reparát za pár kiksů složil i textař Zdeněk Borovec - povedl se mu i vtípek, který minule příliš nevyšel. Když slyším „spíš krásně, leč mě už zmáhá křeč“, zasměju se docela upřímně, a jako kdybych lehký úsměv slyšel i v hlase Karla Gotta. I přeslazený sbor, častý neduh jeho nahrávek, tentokrát odpadl - v nahrávce A průvod šel dál zní tak, jak je třeba. Karel Svoboda pak zabrousil do pro sebe trochu nezvyklé oblasti country a vznikla docela povedená finálovka Volný den - zpěvák nazpíval své album a zítra bude odpočívat. F. R. Čech, jakkoliv tak trochu ohrnoval nos nad středněproudou produkcí, rád se na ní podílel. Poslední zmíněný je právě od něj, stejně jako Duet milostný, který napsal spolu s Jiřím Schelingerem. Povinnou kantilénu najdeme na desce v původně pohádkové písni Jdi za štěstím. Další příspěvek Karla Svobody, Prostři pro dva stůl, trochu nezaslouženě zapadl. Borovcův obrat „i když nás kromě dnů čekání možná nic nečeká“ je docela podařený a dobře ladí s pohodovou melodií. Rozhodně zajímavé jsou i nahrávky převzatých písní. Už úvodní Správný tón nasazuje laťku pěkně vysoko. Karel Gott zpívá vícehlasně docela často, ale tahle nahrávka je v tomto smyslu přece jen trochu neobvyklá. Náladu country balady má píseň Úsměv tvůj byl tajným písmem. Už je asi zapomenutá, ale já ji můžu poslouchat i dnes. Velmi dobře se Gott popasoval s tradicionálem House Of The Rising Sun známým hlavně z podání Animals, jemuž dostal český název Dům U bílých bran. Ještě o kus výše stojí Nádherný chór, klasika Neila Diamonda. Mezi slabší věci z tohoto alba patří Život jde dál z repertoáru Stevieho Wondera a Srdcový král, jehož autorem je Gott společně s kytaristou Pavlem Fořtem. Celkově dobrý dojem z alba však nezkazí. Někdy v tom čase Karel Gott odmítl zpívat Štaidlovu píseň Mží ti do vlasů se slovy, že takový doják zpívat nebude. Čas ukázal, že se ve svém úsudku zmýlil. Což později sám férově přiznal. Z té doby si pamatuji z rádia na píseň V září, která vyšla pouze na singlu, na jehož druhé straně byla Do re mi la. Ale to už je další kapitola.