Karel Gott | CD Když muž se ženou snídá

Toto album zahajuje v roce 92 novou éru Karla Gotta.Jak ho však dnes hodnotit.Nebudu sem psát žádnou odbornou kritiku,protože si myslím,že poslech hudebního alba, zvláště pak od Karla Gotta, je velice intimní záležitostí.Výsledek hodnocení je pak velice subjektivní a nikomu ho nevnucuji.Cílem mého komentáře je přiblížit toto z mého pohledu příjemné album i dnešním posluchačům.Album otevírá písen Lásko tvoje jméno je zkáza,ktérá působí velmi nadčasově a je opatřena hodně nosným textem.Je to celkem velká kantiléna s takovou ozvěnou v neznámu doplněna na konci silným sborem.Karel Gott tak hned v úvodu ukázal,že jeho hlas znovu trochu povyzrál ,tedy od poslední desky, a v refrénech je velice hutný a má tmavší barvu .Stylově a vůbec celkově velmi povedená interpretace a i skladba.Haberova skladba Když muž se ženou snídá je v Gottově iterpretaci takovým protipolem k té první jak v tom ,že je romantická,tak i vtom, že Gott ukazuje ,že zpívá především srdcem a harmonický správný výsledek se dostaví ,v tomto případě je to nenucený projev,volný a jemný zpěv a především zlatostříbřité piano až fistule.Text písne je povedený a i originální a možná že dnes už i k zamyšlení.Zato další skladba Mám dost síly je přímo směs energie která v rafrénu probudí snad každého,je to klasický Gottovo odpichový projev. I když přeci jen této písni chybí propracovanější melodická linka.Oh ,My Darling ja jedna z písní,která vás zanese do dob vzniku tohoto alba,tehdejší klasická přijemná sladká rádiovka s emocemi ve refrénu,který Gott zpívá s jasným přesvědčením v hlase.Scarlett je rokově laděná skladba -Gott přitvrzuje v hlasovém projevu a ukazuje další stránku své interpretační schponosti,skladba má v textu ukryt příběh o ženě Scarlett z dob války v Americe Sever proti Jihu v přeneseném významu do dnešní doby.Madonna z nároží -zde se Gott prezentuje jako romantik ,který bloudí a potkává dívku nékde v tmách.Zpívá ji velmi emočně vypjatě a i tak trochu zasněně a přitom mu nechybí jeho elegantní klid a nadhled prostě je v tom všechno.Miss Universe je taková bláznivá písen,kterou Gott zpívá až skoro s humorným nadhledem ale taky s velkou chutí ,možná právě k té dívce,zkrátka když se zpívá o babě ,jde to zpívání samo.Další písen je Solo,ve které Gott tíhne tak trochu zpěvem k Belcantu.Text je přeci jen trochu výchovný a chvílemi to působí, jak když zpívá táta dětem,ale celkem je to taková oslava žití jako takového samo o sobě.Taková do Popu hozená novodobá oda.A následně Gott v převzaté písni a i ve světovém Hitu říká že ,Svět je svět a né ráj .Interpretace zde výplývá tak, jakoby skutečně vyprávěl ani tak moc nezpíval,nicméně zde předvedl vrcholný pěvecký výkon tohoto alba a svými emocemi to ono smíření přenáší i na posluchače,který to snad od Gotta i snáz přijme a nevěší hlavu.Písen Zůstáváš je na začátku i na konci taková tajemná , v refrénu to Gott skutečne vokálně rozbalil i co se dynamiky hlasu týká.Písen se nese na takovém uschovaném poselství ,které je všude kolem nás a vlastně ho nevidíme.Vydařená a nezvyklá skladba.Předposlední písen Malagou, když struny zvoní je zazpívána stylově naprosto čistě a prostě se vším všudy.Podle textu o čem asi bude -Víno ,ženy,zpěv+možná ještě pálivé Slunce.Tato skladba se v podáni Karla Gotta stala zaslouženě Hitem.Slyším hlas z rádia uzavírá toto velmi zajímavé album a je to i značně slyšet.Posluchač se na začátku jakoby postupně probouzí po příjemném poslechu 11písní před touto poslední.Nakonec si uvědomuje ,že je stále pro co žít a že sny jsou od toho aby se plnily .Myslím ,že album je povedené,a má co říci .Nebo může jen naladit na dobrou náladu atmosféru,bohužel někdy i na na nedosažitelnou nostalgii,které se posluchač prostě neubrání.Osobně mám toto album celkově velmi rád.Jedna písen až na výjimky by se neměla poslouchat bez těch dalších.Doufám,že jsem vám toto album trochu přiblížil ,popřípadě přeji příjemný poslech.Marek

Když muž se ženou snídá je velmi dobré album. Karel se představil zase v jiné a modernější poloze, zdá se mi, jako by na předchozcíh deskách Loď snů a Písmo lásky poněkud ustrnul a stál na místě. Ale i na posledně jmenovaném albu můžeme najít občasné a lehké známky toho, co nám přinese album další ( např. Oh My Darling ). Novou desku otevírá pro Karla poněkud netypická Lásko, tvoje jméno je Zkáza!, která pro mne představuje jeden z vrcholů alba. Druhým pro mne je plouživá Madona z nároží s překrásným textem Karla Šípa. Třetím pak Haberova balada Zůstáváš, při jejímž poslechu mne mrazí až v zádech ( ostatně Habera píseň doplnil i svými doprovodnými vokály a velmi dobře ). Zůstáváš a Lásko... by nebyly tím, čím jsou, bez textů Janka Ledeckého. Karel Gott urazil krok kupředu a novým směrem. Obklopil se novými spolupracovníky a autory mladší generace, kteří mu pomohli vytvořit jedno z jeho nejlepších alb. Karel ukázal, že má stále co říci a pochybovačům a jazykům zlým dokázal, že jeho sláva nepadla spolu s železnou oponou...

Deskou Když muž se ženou snídá nabral Karel Gott nový dech. Únava je ta tam a všechny písně jsou nazpívané s nebývalou energií. Přináší snad všechny nálady, kterých je schopen. Existuje několik opěrných bodů, které je třeba zdůraznit. Prvním z nich je bezesporu Pavol Habera. Naprosto nečekaně složil jednu solidní píseň, dvě výborné a jeden megahit. Tou relativně nejslabší je Sólo, jehož text je navíc trochu výchovně poučovací, ale jako oddech uprostřed alba může píseň fungovat ještě docela dobře. Miss Universe je příjemně odvazová a jako taková strčí hravě do kapsy Parmovu Oh My Darling - jeho nejslabší příspěvek za posledních několik let a věc, kterou dodnes nemusím. Další Haberova píseň Zůstáváš je jedním z vrcholných Gottových vokálních výkonů na tomto albu. Protikladně k tomu působí jeho hlasová poloha v titulní písni Když muž se ženou snídá. Naprosto samozřejmě plynoucí nahrávka je zpívaná velmi uvolněně, přesto neobyčejně přesvědčivě. Haberovo účinkování v klipu s kytarou u barpultu je milým vtípkem a svým způsobem i Gottovým poděkováním autorovi. Bylo za co. Dalším opěrným bodem, a možná stejně nečekaným, je několik textařských příspěvků Jana Ledeckého. Text k úžasné Zůstáváš je právě od něj. Je však autorem textu k trochu sporné věci Sólo o níž již byla řeč. Vše si ale bohatě vynahrazuje v úvodní písni, o níž bude řeč právě teď. Píseň Lásko, tvoje jméno je Zkáza je bodem, od nějž se odvíjí celá nálada alba. Právě ona tvoří sympatický protiklad k titulní skladbě. Jejím autorem je Ondřej Soukup a spolu s Ledeckým se jim podařilo vytvořit věc nadčasovou, hitovou a navíc nesporně kvalitní. Naprosto z jiného světa je pak píseň Malagou když struny zvoní. Dokonale přesvědčivé podání nepostrádající nic, co přednes písně tohoto stylu vyžaduje. Možná by bylo lépe, kdyby touto nahrávkou album končilo. Píseň Slyším hlas z rádia už nic převratného nepřinesla a jako finálovka moc nefunguje - jedno z mála slabších míst. Karel Gott pokračoval ve skladatelské spolupráci s Pavlem Větrovcem a výsledkem byla píseň Mám dost síly. Hudebně se sice nic převratného nejedná, ale vše zachraňuje text a koneckonců i síla přednesu. Gott byl prostě ve formě a je to znát. Snivá věc Madona z nároží zachraňuje zpěvákův autorský kredit více než spolehlivě. Pavel Větrovec si v jednom případě přizval ke spolupráci jiného autora. Byl jím kytarista Pavel Fořt a vytvořili spolu píseň Scarlett. Textař Pavel Vrba je zaručenou známkou kvality, tady se blýskl velmi pěknou metaforou, jejímž základem se stal notoricky známý příběh z doby války Severu proti Jihu. S vědomím toho, že dokonalé je máloco, prohlašuji, že toto se dokonalosti blíží. Naprosto nečekané a kompaktní dílo od zpěváka, který měl být podle všech předpokladů už za zenitem.